Já a ticho...

July 2011

Report z místa činu? Kušuj...

11. july 2011 at 15:08 | Crying Monster |  Samomluva...



Protože já to nedokážu, nedokážu popsat ten den...
Ne proto, že vzpomínky jsou zastřené, i když kdybych zavřela oči, vše by bylo křišťálově čisté. Ne proto, že mi to připadá tak dávno, a přitom je to jen něco okolo dvou týdnů. Ne proto, že to tak moc bolí. Počkat. To je ten důvod...!
S nadšením jsem si koupila předposlední placku od toho týpka na trávě... zajímavé, že se to dalo sehnat jen před vchodem :D. Kvůli jednomu cheese burgeru jsem v podstatě neukazovala tašku, nechť žije hladová ochranka! Kvůli mému ztřeštělému citu pro umění jsem si nepořídila to superúžasné tričko (proč jsem jen jeho vlastnosti zjistila až po odchodu z areálu?!). Kvůli alarmujícímu nedostatku čokolády všude kam se podíváš jsem byla nucena koupit si předražený trdelník. Kvůli boxu pro dva jsem si tam vlastně nekoupila nic jiného k jídlu, a ujídala z langošů přísedících. Kvůli zrušené autogramiádě jsem jak debil stála X minut u stánku se superúžasným tričkem, a jen tiše záviděla všem, kteří byli opačného pohlaví (proč musí vždy mít hezčí design oblečení?!). Kvůli krásnému počasí jsem málem začala tančit, abych přivolala déšť (poté jsem byla ráda, že tančit neumím, a tudíž pršet nezačalo). Kvůli žlutému pásku na ruce Gandalfa s culíkem mi bylo na chvíli fakt blbě. Kvůli úžasné hudbě stálo za to jen tak sedět, a užívat si úžasného dne (bylo to celé úžasné, ne? :D). Kvůli Krtečkovi jsem se rozhodla o pořízení naslouchátka (já to fakt neslyšela!). Kvůli.... kurva, už u The Hives se zasekávám.. Je to se mnou čím dál horší...
Svítící náramky zlomené už někdy... někdy (takže vlastně nesvítící), křik, šneček, divné pohledy okolo stojících, 4 Fools (bolí to, tak moc to bolí...), bubny, pan Kimono (A druhý pan Kimono... Van tůů, ček ček, van tůů,...), tma, křik, světla, foťák, blesk, dunění, šílenství, pohyb, zmatek,...
A pak akustika...



1.7.2011 - začátek konce

1. july 2011 at 2:15 | Eh... En? |  Samomluva...
Nenávidím, když narazím na blog, kde poslední článek je starý několik měsíců...
Je to tak... konečné, deifnitivní... skoro až smutné, řekla bych...
Ale ještě víc nenávidím, když narazím na blog někoho známého, a poslední článek je několik měsíců starý...
Je to tak... tak... Chce se mi brečet (už zase?!)...
Chjo...
Když já nejsem pesimista!
Už ani realista...
Jsem En, a to mluví samo za sebe.
Nemyslím (to bolí), nemluvím (když nemusím), necítím a nebrečím (tak moc lžu...).
Million little pieaces...
A to to ani nemám zaplý... jde to se mnou z kopce...
Ale tak... buďme veselí... alespoň na chvíli :)
Povedlo se mi dostat za výborně ze všech předmětů, už zase. Nedokážu říct, že je to fajn pocit, protože není... je mi to úplně jedno (dobrá, asi jsem ráda, že jsem nedopadla třeba jako S. která si kvůli známostem dost pohoršila známky ale...)...
Tak nějak teď nic neřeším... až na to, že budu muset domluvit s J. kdy že jako se k nim můžu vecpat na tu chatu... chtěla bych vidět L. ... A taky jestli by náhodou neměla volno... celkem dost bych chtěla stanovat... snad bude hezky :3
A vlastně se mám celkem fajn... Měla bych si vybírat skener, protože už jakože nutně potřebuju kvalitní převedení obrázků do Miláčka počítače :D. Taky se půjdu nadlábnout do Pravěku... i když nevím kdy, protože to teď zase závisí na K. ... proč mám pocit, že na něm teď závisí až příliš moc věcí?! Whatever... Dále bych už konečně měla mít nainstalovanou tu poličku... akorát si teda budu muset uklidit, protože jinak nebude kam dát skříň která... to je jedno :D A peníze! Musím si dojet pro ty prachy od S. ... nebo s ní zajít na jídlo, abych se nadlábla zadarmo :3.
Zdá se mi to, nebo ty prázdniny přišly moc brzo...?
Ne, dobře, nebudu říkat, že se mi to nehodí ale jako... mám strach, že to zase uteče jak rychlík směr Plzeň, a já budu čumět, až mi angličtinářka řekne, že se v zahraničí fakt nedomluvím...
A já se přitom fakt snažím!
Jo, dobrá, zase kecám... ale co jako?! :D

Baví mě psát veselejší články... protože mám pak pocit, že jsem veselá...
Ale ještě víc mě baví psát statusy... Chudáci lidi na ksichtknize si ode mě ani přes ty letňáky neodpočinou...
Mruhahaha! :D

Já ale vůbec veselá nejsem...
Mám hlad, chuť na čokoládu, chci psát čtvrtek s velkým Č a vůbec... chci aby se ten den nikdy nestal... nebo spíš aby se ještě nestal nebo... já nevím...

Chjoch :)


En s falešným úsměvem :)