Já a ticho...

March 2011

I am, I am, I am a zombie

25. march 2011 at 20:59 | Hustodémonsky Krutopřísná En... |  Samomluva...

En si dnes zamalovala obrázek na stěně...
Shit... tam chci místo toho napsat xD
A ten strom pak taky zamažu, protože se mi nelíbí... ale velkýho modrýho draka nechám, ten dal moc práce, a ještě se mi líbí :D
Možná (!) bych sem pak mohla dát nějakou fotku...
Ale ještě přemýšlím, co přesně tam napíšu... "Shit", "Sleeping is for loosers! ...Oh, wait..." (nach nach, ano, inspirováno známkou ^.^), "Just in my dreams, I am me...", "Shut up!", "Nenci's world",...
Je toho tolik!
Bílá skvrna uprostřed olivově zelené, střihnuté kapkou jarní zeleně (jak to je? "je to sytě oranžové, ale dámy v tom jistě najdou dalších 48 odstínů..."), je kousek nad mou postelí, texty spojené se sny, sněním a spaním tudíž vítány (miluju spaní, snění a sny!).
Přemýšlela jsem nad krásou bytí, nebezpečnými učiteli tělocviku a nad nepsravedlností světa...
Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si ho tam přišla jen poslechnout, a při troše štěstí i prohlídnout... ne, já se ho chtěla dotknout.
A tak, když jsem zjistila, že buďto do druhé části, nebo nikam, byla jsem z toho dost špatná.
Chtěla jsem alespoň vyskočit a na chvilku se ho dotknout... jen mít tu šanci, že skočí mezi fanoušky... při troše štěstí být vytažena na pódium, kde si zařádit, získat nějakou tu fotku a v nejlepším případě i autogram...
Sakra sakra sakra sakra!
Jsem doma sama, heč...
Sakra...
"Vidíš tu písničku nahoře?"
"Jo, co s ní?"
"Slyšíš tu písničku nahoře?"
"Jo sakra, co je s ní?"
"Rozumíš té písničce nahoře?"
"Do prdele jo, co s tím furt máš?!"
"Tak nějak se teď cítím..."

I am wandering right through existance
With no purpose and no drive
...

Two thousand years I've been awake
Waiting for the day to shake
...

To all of you who've wronged me
I am. I am a zombie
Again, again you want me to fall on my head
I am, I am, I am a zombie
...

To go to go to go, before I lie, lie down dead
...

I'm lost in time
...

you are walking dumb and blind, blind

...

Oh dead, Oh dead, Oh dead
...

I am I am a zombie...



En...

Milý Simone...

20. march 2011 at 15:25 | Nightmare |  Samomluva...
Milý Madráčku, tos posral...
Skousnu to, že nepochopíš, že za nanyky Kabáti prostě NEMŮŽOU...
Skousnu tvůj hroznej pravopis, a skousnu i to, že vypadáš FAKT HROZNĚ.
Ale to, že ses mi navez do MÝHO Jareda, do MOJÍ planety a do MÝHO časovýho intervalu...
Ne chlapče, tys prostě jen DEBIL...

Buďto opravdu věříš kachnám a povídačkám rádoby reportérům zvaným paparazzi, nebo nepochopíš vtip... si vyber.
Ať tak jako tak, u mě jsi skončil, a jsem si jistá, že když budu chtít (a já budu, neboj se) zhnusíš se i milé D., a to bych ti pak radila se už na blogu a na icq ani neukazovat...
Řeknu to takhle: Kdybys ten článek smazal, prosil za odpuštění, a složil nějakou oběť (čokoláda vede) tak bych se možná i pokusila zapomenout, co žes to tam napsal...
Jenže, -buďme upřímní- ty to neuděláš, takže mi nezbývá nic jiného než na tebe seslat hněv Temnoty, moc Ávie a zlost, hněv, ironii, sarkasmus, nadřazenost a pomstu Modrooké Smrti.
Věř, že já JSEM schopná si o tobě zjistit i to, kde bydlíš... Už vím jak vypadáš, vím okruh tvého bydliště a vím, na jakých místech se budeš vyskytovat... v podstatě už stačí jen sehnat kýbl vody, protože kosa se se suchým brouskem brousí jen bídně...
I když dýka je naostřená... a lépe schovatelná takže...
Jo mimochodem, radila bych ti se v blízké době vyhnout metru, protože ve vagónech je spousta hadů, kteří jsou schopni zabít člověka... Kdo by to byl řekl, že se i had dá vycvičit, že, D. ?
Je mi upřímně jedno, jestli tenhle článek budeš brát vážně, nebo ne, ale věř, že já říkám jen to, co jsem schopná splnit...

Jen a jen Jaredova En.

On je MŮJ!!!

7. march 2011 at 21:04 | En... |  Samomluva...
*nádech, výdech...*
Je můj, tak mi ho neberte, krucinál!
Jen na něj pomyslíš, a jsi syn... dcerou smr... a jsi mrtvá!
Grauuu!
*užívá si jeho božský hlas*
Chci, ne, já ho POTŘEBUJU vidět a slyšet naživo!
(a znásilnit...)
Musím zmapovat nejbližší podchody...
Tak si udělám vycházku po Praze, mno... (další důvod, proč se vztekat, že nejsou státní svátky, kdo se mnou bude po tom městě trajdat, když tu nejsi, Aw?)
A mohla bych si dopsat tu jednorázovku, ale tentokrát asi z pohledu třetí osoby, protože ich forma u chlapů je děsná!
Nechtěla bych být chlapem, ne, nikdy!
Ještě by se na mě vrhala nějaká potrefená individua, kdybych vypadala jako ON...
Teda, jen jedno, protože to jedno by zabilo všechny okolo sebe...
Sakra, zas o sobě mluvím ve třetí osobě...
A tak se En totálně zcvokla, prodělala nejmíň tři srdeční kolapsy během deseti minut a teď si hryže nehty, aby to vyšlo...
Musím tam jít, musím ho vidět, a je mi úplně jedno, že na to padne moje kapesný, že nebudu schopná poslouchat nikoho jinýho, a že budu muset vstávat už před polednem... že se možná pohádám s rodiči a dostanu několik hysterickejch záchvátů (poprvé, když mi to zakážou, pak když to povolej, a pak když ho uvidím...)
A je mi jedno, že to nevyjde (protože já jsem schopná se tam dostat jakkoli...)
Ale kurva by mi vadilo, kdybych propásla tu šanci...
Bhéééééé!

I love you, Jared Leto :3
Just your En.