Já a ticho...

December 2010

Když sníh taje a jedna bytost se klepe zimou...

23. december 2010 at 22:51 | En... |  Samomluva...
Bylo by moc kýčovité přát vám Šťastné a veselé?
Pokud ano, ráda bych vám alespoň popřála Zdravé a Stálé...
Hah, že je to nesmyslné?
Kdeže!
Řekněte, kdo všechno se teď topí ve střídavých horečkách a zimnicích?
Ano! Jsem to já! Ta ulítlá majitelka tohoto blogu.
Ta holka co je věčně někde mimo realitu a na svět hledí mírně více pesimisticky.
Ta, co ostatní nabádá, ať použijí alespoň trochu toho optimistického vtipu, a sama je nevrlá, ironická a sarkastická mrcha.
Ta, o které jedna z jejích spřízněních duší prohlásila, že je to nejkrutější tvor, jakého zná.
Sama se nazývá Kruticí...
Hahaha (či Hou hou hou?), jak vtipné...
...
Zase si kazím článek rozpravou o sobě samé...
No řekněte, nejsem tak trochu narcis?
Krásná, žlutá květinka?
Ne?
Tak jděte někam...
Možná bych mohla být lilie...
Ne, tak krásná kytka být nemohu...
Růže jsou divné a kýčovité...
Ta nejsem...
No...
heh ^^'
Už to mám!
Jsem bledule!
Tedy...
Heh....
Asi zakotvím u paprik...
Jo, červená, ostrá chili paprička...
Fujky...
Muhahahaha!
*záchvat šíleného krutého smíchu*
Nikdy se nabav s nemocným...
Hallelujah!
A pohodové, české Vánoce...
Na rádiu BEAT...
Nebo to byl Blaník...?

Na válku jsou potřeba minimálně dva... maximální počet nikdy nebyl určen...

17. december 2010 at 17:47 | En... |  Samomluva...
EDIT: tak jsem zjistila že to nebylo dnes, ale včera... *FUCK*

Škoda jen, že my nevyhlásily válku, ale zátah... nebo atentát, útok... si tomu říkejte jak chcete...
Tak škodolibé bytosti abys těžko pohledal...
Muhahaha!
A dnes... DNES jsem přišla na zvláštní objev...
Věděla sem, že jsem na to narazila... ale nebyla jsem si jistá, jestli se mi to jen nezdálo... někdy jsou příliš realistické sny na obtíž...
Ale dnes ráno jsem se přesvědčila, že to nebyl sen!
Opravdu vím, kde a jak přišel ke své přezdívce!
(jestli si tohle čte, možná dostane infarkt... nebo si mě opravdu nepřidá....)
Stejně si dává úchylný jména...
(nemyslím tebe!)
No řekněte... Simon... fuj!
I to na M je divný...
Vyvažuje ho jen druhá část...
*drakofilka*
Počkat, musím to najít...
"Už nepoužívá jméno Simon... a polož důraz na druhou polovinu nového titulu..."
Druhá polovina nového titulu...
Já bych mu stejně nechala Shadea... to je nejlepší.
*Shadeofilka*
(Shade je lepší než Gryf...)
Tak, a teď řekněte, kdo tomu rozumí?
(já vím že TY jo...)
Miluju svou schopnost mámit, hledat a dozvídat se informace, keré potřebuji...
A ty události kolem jsou až děsivé...
Nemyslíš?
...

Malá, hloupá, bez lesku...

2. december 2010 at 15:38 | En... |  Samomluva...
Like a princess..
V krásných šatech, které kdysy šila babička její mamce na maturitní ples...
S krásnými šperky v uších, na rukou a na krku....
S alespoň o malinko tmavším odstínem pleti, než má normálně, docíleným lehkou vrstvou make-upu.
A i když si teď, momentálně, připadám hezčí než normálně, nikdy bych takhle nešla na veřejnosti.
Ty šaty jsou nádherné, lesklé stříbro je nádherné... ale i tak...
Konečně by měli právo říkat, že jsem divná...
I když... možná ho mají i tak...
*nervózně podupává ploškou podpakové boty*
Proč že jsem tenhle článek začínala?
Ou... ^^'
*po prohlédnutí se v zrcadle*
Ale jo... možná bych šla i mezi lidi...
Mezi spolužáky...
Ale to bych musela mít někoho, kdo by mě podržel, notnou dávku sebevědomí, abych ustála ty jejich pohledy a pak už bych je nikdy nesměla vidět...
To by bylo super!
nebo možná ne...?

A kdybych byla Nenci, vyšla bych bok po boku s Darkie třeba i na státní operu, a bylo by mi jedno, co mám na sobě.
A jí bych navlíkla ten pytel od brambor, ketrej jsem jednou zmiňovala...
Jsem zákeřná...
J. bych navlíkla to lesklejch dlouhejch večerních šatů (za trest třeba růžovejch!), protože i když na to nevypadá, a nechce, podle mě by jí to hrozně slušelo.
A. bych dala něco metalového... aby mězi nás taky zapadala.
A kdyby tu noc nesvítil měsíc... :3
Tak bych se asi uchechtala k smrti že...
Eeee....

Končím, vážení nebo nevážení - mě je to jedno - ap.